Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Hybridizace mezi jelenem evropským a jelenem sikou v oblasti Doupovských hor
Kahajová, Barbora
Jelen sika se do České republiky poprvé dostal na konci 19. století, po 2. světové válce se dostal i do volnosti. Početnost volně žijících populací jelena siky pořád roste a druh působí závažné ekologické problémy. Jelen sika je rovněž velkou hrozbou pro původního jelena evropského, se kterým se kříží. Tato práce se zabývá právě hybridizací mezi jelenem evropským a jelenem sikou. Hlavním cílem bylo zjistit podíl hybridních jedinců mezi těmito dvěma druhy v oblasti Doupovských hor, kde dochází k jejich kontaktu. V průběhu myslivecké sezóny 2020/21 bylo v oblasti odebráno 101 vzorků těchto dvou druhů. Tyto jsem genotypovala s využitím 22 mikrosatelitových lokusů. Zároveň byly při vyhodnocování využity starší genotypované vzorky z této oblasti ze sezón 2008/09 až 2016/17 a také srovnávací vzorky jelena siky a jelena evropského z okolních oblastí a vzorky poddruhu jelen sika Dybowského z oborních chovů. Pomocí mitochondriální DNA byly vzorky rozřazeny do jednotlivých druhů případně poddruhů u jelena siky. Celkem bylo pak metodou Bayesiánské klastrovací analýzy v programu STRUCTURE hodnoceno 560 vzorků, z nichž 270 pocházelo z Doupovských hor. Pomocí této analýzy bylo ve vzorcích identifikováno 29 hybridů, 20 v oborních chovech, 2 ve srovnávacích vzorcích jelena siky a 7 v oblasti Doupovských hor. Pět z nich v sezóně 2008/09, v mnou analyzované sezóně 2020/21 to byl jen jeden jedinec. Výsledky neukazují, že by podíl hybridů v Doupovských horách výrazně vzrostl, ale potvrzují, že ke křížení obou druhů zde sporadicky dochází.
Volně žijící herbivoři jako vektor šíření druhů v opuštěné krajině
Lepková, Barbora ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Karlík, Petr (oponent)
Endozoochorie je velmi důležitá součást vztahu mezi rostlinami a živočichy. V rámci modelového území Doupovských hor fungují jako účinné dispersní vektory velcí herbivorní savci, konkrétně jelen evropský, jelen sika a prase divoké. Z 282 vzorků trusu vyklíčilo 29 719 semenáčků patřící do 91 druhů. Nejčastějším druhem byla Urtica dioica (80 % všech vyklíčených rostlin). Množství semen v trusu a druhové složení byly závislé na dispersním vektoru, vykazovaly silnou sezonalitu a lišily se v rámci dvou studovaných lokalit. Frekvence druhů v trusu neodpovídala jejich zastoupení v krajině, což naznačuje silnou preferenci druhů ze strany jejich spásačů. Je však potřeba další výzkum na otestování této hypotézy. Vzhledem k velké časové náročnosti zpracování trusových vzorků před vysetím byl testován vliv koncentrace trusu promytím na klíčivost a druhové složení. Podle předběžných výsledků klíčí z koncentrovaných vzorků více jedinců i druhů, avšak promytí nemá vliv na klíčení největší dominanty U. dioica. Koncentrace promytím je doporučena pro urychlení klíčení ve skleníkových podmínkách. Z předběžných výsledků dále vyplývá, že není vhodné aproximovat množství semen/druhů na určitou hmotnost. Jako lepší varianta se jeví pracovat s jednotkami trusových hromádek. Klíčová slova: endozoochorie, šíření semen,...
Genetické zhodnocení siků (\kur{Cervus nippon} spp.) z ochranářského hlediska
MATĚJKOVÁ, Adéla
Tato práce se zaměřuje na genetické vyhodnocení komplexu Cervus nippon a zejména na Cervus nippon pseudaxi a Cervus nippon taiouanus v evropské instituci ex situ
Volně žijící herbivoři jako vektor šíření druhů v opuštěné krajině
Lepková, Barbora ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Karlík, Petr (oponent)
Endozoochorie je velmi důležitá součást vztahu mezi rostlinami a živočichy. V rámci modelového území Doupovských hor fungují jako účinné dispersní vektory velcí herbivorní savci, konkrétně jelen evropský, jelen sika a prase divoké. Z 282 vzorků trusu vyklíčilo 29 719 semenáčků patřící do 91 druhů. Nejčastějším druhem byla Urtica dioica (80 % všech vyklíčených rostlin). Množství semen v trusu a druhové složení byly závislé na dispersním vektoru, vykazovaly silnou sezonalitu a lišily se v rámci dvou studovaných lokalit. Frekvence druhů v trusu neodpovídala jejich zastoupení v krajině, což naznačuje silnou preferenci druhů ze strany jejich spásačů. Je však potřeba další výzkum na otestování této hypotézy. Vzhledem k velké časové náročnosti zpracování trusových vzorků před vysetím byl testován vliv koncentrace trusu promytím na klíčivost a druhové složení. Podle předběžných výsledků klíčí z koncentrovaných vzorků více jedinců i druhů, avšak promytí nemá vliv na klíčení největší dominanty U. dioica. Koncentrace promytím je doporučena pro urychlení klíčení ve skleníkových podmínkách. Z předběžných výsledků dále vyplývá, že není vhodné aproximovat množství semen/druhů na určitou hmotnost. Jako lepší varianta se jeví pracovat s jednotkami trusových hromádek. Klíčová slova: endozoochorie, šíření semen,...
Habitatové preference jelena evropského a jelena siky v Doupovských horách
Löwe, Radim ; Ježek, Miloš (vedoucí práce) ; Husinec, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá GPS telemetrií jelena evropského (Cervus elaphus) a jelena siky (Cervus nippon) v České republice v oblasti Doupovských hor. Poziční data 14 sledovaných laní jelena evropského a 2 laní jelena siky byla shromažďována v období duben 2013 až únor 2016. Cílem práce bylo určit habitatové preference laní obou druhů na základě velmi přesné výškové diferenciace vegetace vytvořené pomocí laserového leteckého skenování povrchu (technologie LiDAR). Zkoumána byla závislost průměrné maximální výšky vegetace v okolí pozic laní na období roku a denní době. K vyhodnocení byla použita dvoucestná faktoriální analýza variance. Nejvyšší průměrná výška vegetace v okolí laní byla zjištěna v průběhu dne a nejnižší v průběhu noci. Laně jelena siky i jelena evropského vyhledávaly v noci otevřenější stanoviště, kde aktivně hledaly potravu. Ve dne se vyskytovaly v uzavřenějších porostech s vyšší vegetací, která jim poskytovala dostatek krytu. Po zaměření na období roku byla u laní jelena evropského za soumraku, v noci i za úsvitu zaznamenána výrazně nižší výška vegetace v letním období bez lovu než v letním období s lovem. To mohlo být způsobeno reakcí na začátek doby lovu, ale zároveň i reakcí na snížení kvality pastvy stárnutím travních porostů. Laně jelena siky byly podrobeny vyhodnocení individuálně. Mezi oběma laněmi byly zjištěny výrazné individuální odlišnosti. Obě se však pohybovaly na stanovištích s nejnižší průměrnou výškou vegetace v noci v období říje. Výsledky práce mohou být využity pro doplnění informací o etologii jelení zvěře. Komplexní znalosti o etologii zvěře pak mohou být přímo využity v mysliveckém managementu populací jelení zvěře, zejména pro zvýšení úspěšnosti lovu a redukci stavů jelena siky. Tyto informace jsou však také přímo využitelné v lesním hospodářství při aktivní ochraně lesních porostů před škodami zvěří.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.